|
| |
|
| |
|
|
Využití portálu Agrorisk.Cz – Systému včasné výstrahy před negativními dopady počasí do zemědělství
Žalud, Zdeněk ; Svobodová, Eva ; Klem, Karel ; Hlavinka, Petr ; Semerádová, Daniela ; Zahradníček, Pavel ; Štěpánek, Petr ; Bláhová, Monika ; Kudláčková, Lucie ; Balek, Jan
Systém včasné výstrahy před negativními vlivy počasí nabízí na katastrální úrovni denně aktualizovaný popis abiotických a vybraných biotických rizik ohrožující polní produkci. Jeho součástí je jejich 9denní předpověď. Metodika je určena především agronomům, rostlinolékařům a zemědělským managerům, stejně jako vědeckým pracovníkům, zemědělským poradcům a zástupcům veřejné správy.
|
|
|
Plevele polních plodin pěstovaných ve vybrané lokalitě východních Čech
Hroch, Josef
Diplomová práce se zabývá popisem zemědělského podniku AGROSPOL Bolehošť, a.s., jeho strukturou pěstování obilovin a dalších plodin a jejich zaplevelením polními plevely. Zaplevelení bylo sledováno v následujících plodinách: pšenice ozimá, pšenice jarní, kukuřice setá, hrách setý, řepka ozimá, cukrová řepa a zelí bílé. Nejpočetnější plevely vyskytující se v daných plodinách jsou Amaranthus retroflexus, Bromus sterilis, Capsella bursa‑pastoris, Echinochloa crus‑galli, Elytrigia repens, Galinsoga parviflora, Geranium pusillum, Chenopodium album, Lolium perenne, Mentha arvensis, Poa annua, Silene latifolia, Triplerospermum inodorum.
|
|
|
Comparing of observed and simulated field crop production in HERMES2Go model at Hněvčeves locality
Bohuslav, Jakub ; Kersebaum, Kurt Christian ; Madaras, M. ; Hlavinka, Petr ; Trnka, Miroslav ; Žalud, Zdeněk
The main objective of this study was calibration and testing of crop growth model \nHERMES2Go under long–term field experiment in Hněvčeves locality (coordinate 50°18´N, 15°43´E, \naltitude 265 m.a.s.l.). Observed data of yields and the other parameters like a weather data, soil \nparameters, management practice, phenology phases etc. monitored in last 38 years was used for model \ncalibration. Input parameters were available for 4 different fertilizer practices: i) control, ii) manure, iii) \nmineral fertilizer and iv) manure together with mineral fertilizer on each plot. Observed data are \navailable for yields of main and by–product and above ground biomass. The main grown crops were \nsugar beet, spring barley, winter wheat, silage maize, oat and alfalfa. Outputs of the model for main \nproduct are relatively accurate, but values of by–product requires additional calibration parameters \nsettings together with above–ground biomass.
|
|
|
The effect of drought and nitrogen fertilization on the production, morphometry, and spectral characteristics of winter wheat
Trunda, Petr ; Holub, Petr ; Klem, Karel
Methods of study based on the spectral reflectance of vegetation are now commonly used in researching both natural ecosystems and field crops.The aims of this experiment were to evaluate the effect of drought and nitrogen (N) fertilization on N use efficiency in winter wheat and use the obtained spectral characteristics to assess stand heterogeneity as a potential consequence of different crop nutrition. Twelve experimental plots of winter wheat were manipulated to drought from 8 May 2013 to 12 June 2013. The effect of drought was observed in two treatments: control without fertilization (N0; 0 kg N ha−1) and N fertilization (N140; 140 kg N ha–1). Plant samples were then taken for determination of above-ground biomass and N content in dry matter. Spectral characteristics of wheat were measured in the earing phase at canopy level. The effect of drought on the morphometric parameters of winter wheat was statistically significant only on N-fertilized plots (N140). Total above-ground biomass decreased by a significant 18% in the N140 treatment as a result of the simulated drought. This decrease was reflected in statistically significant reductions of all individual plant parts (stems, leaves, spikes) in N140. Responses to drought stress were observed in many vegetation indices, particularly in NDVI, GNDVI, and WI/NDVI. The results show there are significant relationships between N content in the grain and vegetation indices. A quite marked separation was observed in the relationships between dry and ambient treatments for vegetation indices NRERI, TCARI/OSAVI, VOG2 and GM. Generally, the impact of drought increased at higher levels of N content in the grain, which corresponded with the results of morphometric analysis. Use of reflectance in the study of vegetation and field crops regarding risk assessment of mineral N leaching from soils has considerable potential especially in mapping large areas and monitoring temporal changes relating to N release.
|
|
|
Využití ekonomických prahů škodlivosti v řízení ochrany polních plodin
Kocourek, František
V metodice jsou popsány základní principy expertního systému pro rozhodování o použití pesticidů podle ekonomických prahů škodlivosti. Postup pro rozhodování o použití pesticidů je založen na analýze ekonomických parametrů a zhodnocení dopadů pesticidů na životní prostředí. Jsou popsány metody stanovení křivek škodlivosti pro škůdce a choroby polních plodin. Pro hospodářsky významné choroby a škůdce polních plodin jsou následně kvantifikovány křivky škodlivosti a upřesněny prahy škodlivosti pro 77 chorob a škůdců polních plodin. Je popsán model pro stanovení mnohorozměrného ekonomického prahu škodlivosti. Jedná se o originální matematický model, který zahrnuje vedle již dříve využívaných vstupních parametrů, jako jsou náklady na ochranu, výše výnosu, realizační cena produktu, dva zcela nové parametry, účinnost ochranného opatření a environmentální zátěž účinné látky pesticidu. V metodice je popsána metoda stanovení environmentální zátěže účinných látek pesticidů a jsou uvedeny její hodnoty pro pesticidy povolené v ČR proti škůdcům a chorobám v polních plodinách. V závěru metodiky jsou pro pěstitele zemědělských plodin shrnuty zásady řízení ochranu rostlin na základě ekonomických prahů škodlivosti.
Plný text:  PDF
|
|
|
Problematika škod působených zvěří na zemědělských plodinách
Význam ploch s polními plodinami pro volně žijící spárkatou zvěř se velmi liší v závislosti na mnoha faktorech, přičemž mimo zdroje potravy jsou porosty vyšších rostlin využívány i jako dočasný kryt v době intenzivnějšího rušení v lesích. Polní plodiny jsou zvěří využívány celoročně a na některých lokalitách jí mohou zajišťovat podstatnou část celoroční potravy. Zejména v zimním období a v době dozrávání je potravní nabídka na polích výrazně kvalitnější, jak přirozené potravní zdroje v lesním prostředí. Přesto polní plodiny zpravidla nemají pro existenci původních druhů velkých býložravců zásadní význam a přiměřené stavy zvěře jsou schopné se uživit i v čistě lesním prostředí. V prostředích s dostatkem bylinného a keřového patra zvěř po většinu roku preferuje přirozenou potravu z lesního prostředí a do polí vychází jen v době jejich nejvyšší atraktivity.
|
|
|
Zhodnocení ztrát na výnosu a kvalitě vybraných polních plodin po simulovaném poškození listové plochy rostlin
Cerkal, R. ; Dvořák, J. ; Kamler, Jiří ; Vejražka, K. ; Šejnohová, H.
Význam ploch s polními plodinami pro volně žijící spárkatou zvěř se velmi liší v závislosti na mnoha faktorech, přičemž mimo zdroje potravy jsou porosty vyšších rostlin využívány i jako dočasný kryt v době intenzivnějšího rušení v lesích. Polní plodiny jsou zvěří využívány celoročně a na některých lokalitách jí mohou zajišťovat podstatnou část celoroční potravy. Zejména v zimním období a v době dozrávání je potravní nabídka na polích výrazně kvalitnější, jak přirozené potravní zdroje v lesním prostředí. Přesto polní plodiny zpravidla nemají pro existenci původních druhů velkých býložravců zásadní význam a přiměřené stavy zvěře jsou schopné se uživit i v čistě lesním prostředí. V prostředích s dostatkem bylinného a keřového patra zvěř po většinu roku preferuje přirozenou potravu z lesního prostředí a do polí vychází jen v době jejich nejvyšší atraktivity.
|
|
|
Volně žijící býložravci a polní plodiny
Kamler, Jiří ; Dvořák, J. ; Heroldová, Marta ; Homolka, Miloslav
Význam ploch s polními plodinami pro volně žijící spárkatou zvěř se velmi liší v závislosti na mnoha faktorech, přičemž mimo zdroje potravy jsou porosty vyšších rostlin využívány i jako dočasný kryt v době intenzivnějšího rušení v lesích. Polní plodiny jsou zvěří využívány celoročně a na některých lokalitách jí mohou zajišťovat podstatnou část celoroční potravy. Zejména v zimním období a v době dozrávání je potravní nabídka na polích výrazně kvalitnější, jak přirozené potravní zdroje v lesním prostředí. Přesto polní plodiny zpravidla nemají pro existenci původních druhů velkých býložravců zásadní význam a přiměřené stavy zvěře jsou schopné se uživit i v čistě lesním prostředí. V prostředích s dostatkem bylinného a keřového patra zvěř po většinu roku preferuje přirozenou potravu z lesního prostředí a do polí vychází jen v době jejich nejvyšší atraktivity.
|
host ::
RSS.